Manager of the Year Award

Manažerem roku se letos stává Sir Topham Hatt alias tlustý přednosta stanice z dětského seriálu Tomáš a jeho přátelé. Sir Topham řídí dráhu na ostrově Sodor přísně, ale spravedlivě a tak se jeho management styl dá nazvat "firm but fair". Mašinky vždy dostanou druhou šanci, problémy řeší Sir Topham osobně a dobře odvedenou práci odměňuje návštěvou v depu i v nočních hodinách. Thomas, Percy, James, Gordon, Edward, Henry, Emily a další mají za cíl se stát skutečně užitečnou mašinkou a tlustý přednosta stanice je k tomu pečlivě vede. "No Nonsense" manažerů jako Sir Topham je velmi málo.

Staticmaster

Asi nejlepší nástroj na odstraňování statického náboje z filmů, cedéček nebo čoček je štětec Staticmaster. Pracuje na principu ionizujícího záření alfa - kladně nabitých atomů Helia. Ionty helia reagují se vzduchem a vytvářejí tak ionty kyslíku a dusíku, které odstraňují kladný i záporný náboj z povrchu čoček.


Staticmaster je lehký, přenostný a pracuje bezchybně. A tak asi jedinou vadou na kráse tohoto produktu je, že k tvorbě alfa záření se v něm používá Polonium 210. A to, jak se zdá, mají v oblibě nejrůznější tajné služby...

In the right place at the right time

Nedávno jsem si přečetl zajímavý článek od bývalého prezidenta Harvardské university Larryho Summerse. Summers zde argumentuje, že globalizace je prospěšná pouze pro dvě naprosto odlišné skupiny:

1. chudé země, a to zejména Čínu, kde se životní úrověň zvedla pro poměrně velkou skupinu lidí více než 100x během 30 let
   
2. lidé a země s existujícími investicemi do oblastí, kde globalizace přináší velké zisky: finanční instituce, nerostné bohatství a výroba v oblastech s levnou pracovní silou (UBS, Shell, Tata Group...)
   

Summers si ale také myslí, že všichni ostatní (Porýní, Mexiko, Latinská Amerika nebo východní Evropa) na globalizaci spíše prodělají. A do východní Evropy pro něj určitě patří i Česko a tak by naším cílem mělo být co nejrychleji se posunout do skupiny 2.

A o tomto posunu (nebo spíše o přání se posunout) bude příští týden workshop konference časopisu Inside. Název je Příležitosti a hrozby v českém IT byznysu a její autor Petr Koubský přípravil pět scénářů možného vývoje globálního i českého IT. Já osobně si myslím, že v budoucnu nás čeká přinejlepším varianta s názvem "Pořád stejně", ale přesto se moc rád této diskuze zůčastním a povedu jednu z diskuzních skupin. Pokud máte zájem se přidat, tak tady je odkaz na registraci.

Humiliation

"Pokoření" se jmenuje hra, kterou v knize Hostující profesoři od Davida Lodge hrají na párty odborníci na angličtinu z katedry anglistiky v Berkley. Hraje se takto: Princip je v tom, že každý má uvést knihu, kterou nečetl, ale kterou podle něho četli ostatní, a dostane bod za každého hráče, který ji četl. Vyhrává ten, kdo pokoří sebe. Hru v knize vyhraje jeden z profesorů po tom, co se přizná, že nikdy nečetl Hamleta! Celá věc má ještě dohru, když mu o tři dny později neprodlouží smlouvu, neboť katedra anglistiky nechce zaměstnávat člověka, který veřejně přiznal, že Hamleta nečetl.

A dnes bych chtěl vyhrát tuto hru já sám. Přiznávám se tady, že jsem ještě nikdy nečetl Nesnesitelnou lehkost bytí od Milana Kundery. Četl jsem všechny jeho další knihy (některé v angličtině, jiné v pirátském překladu), v roce 1988 jsem v Německu viděl Kaufmanovu filmovou adaptaci, ale vlastní knihu začínám číst až dnes, 22 let po jejím vydání. Cítím se pokořen...

Photoshop Lightroom beta 4.1 vs. Apple Aperture 1.5.1

Začínající fotograf musí udělat řadu důležitých rozhodnutí: Analog vs. Digital?, Canon vs. Nikon?, RAW vs. JPEG?. Já osobně fotím na Canon/Digital/RAW a tak přede mnou stojí další rozhodnutí: workflow software Lightroom vs. Aperture.

Oba software mají stejný cíl. Umožnit práci s velkým množstvím souborů ve formátu RAW a nahradit tak klasický workflow při práci s fotografiemi. Je to důležité rozhodnutí - jakmile se jednou rozhodnu uspořádat všechny svoje fotky v jednom z těchto packages, těžko se budu vracet zpět. Hlavním kriteriem je pro mě podpora mého stylu práce s RAW soubory. Workflow software prostě musí mít velmi intuitivní ovládání.

Soutěž mezi Apple a Adobe má své zajímavé stránky. Apple přišla s Aperture jako první, ale verze 1.0 měla řadu nedostatků a po internetu kolovaly zvěsti, že původní vývojový tým tohoto produktu se rozpadl (což není nikdy dobrá zpráva). Na druhou stranu Adobe s Lightroom je stále v beta testování a konečná verze se čeká někdy v roce 2007.

Já jsem si jako první nainstaloval Lightroom a používám ji teď několik týdnů. Přesto, že jde o beta release, našel jsem jen velmi málo chyb - software je relativně stabilní. Práce s Lightroom je velmi logická a až Adobe doplní některé chybějící rysy (například verzování) bude to určitě úspěšný produkt.

Minulý týden mi přišlo CD s Aperture. Jde o verzi 1.5 a hlavní nedostatek verze 1.0: performance, je více než dostačující. Přesto mi práce s Aperture přijde méně příjemná než s Lightroom. Aperture má více funkcí (což se od finálního produktu dá očekávat), ale zřejmě si spíše počkám na finální verzi Lightroom. A tak se zdá že moje další velké rozhodnutí bude ve prospěch Adobe...

Metamorphosis

Když jsem se dnes probudil z nepokojných snů, cítil jsem se nějak nesvůj. Co se to se mnou stalo? pomyslel jsem si. Můj pokoj, správný, jen trochu příliš malý lidský pokoj, spočíval klidně mezi čtyřmi dobře znýmými stěnami. Co kdybych si ještě trochu pospal a zapoměl na všechny blázniviny, pomyslel jsem si, to však bylo naprosto neproveditelné, neboť jsem byl zvyklý spát na pravém boku, v nynějším stavu jsem se však do této polohy nemohl dostat.

Ach bože, pomyslel jsem si, jaké jsem si to vybral namáhavé povolání! Den co den na cestách. Zlobení s prací je mnohem víc než přímo doma, a k tomu ještě ten kříž s cestováním, starosti o spojení, nepravidelné, špatné jídlo.

Nejdříve jsem chtěl v klidu a nerušeně vstát, obléci se a především nasnídat, a pak teprve si rozvážit, co dál, neboť mi bylo jasné, že úvahy v posteli k ničemu rozumnému nepovedou. Pak jsem si uvědomil svojí proměnu. Jsem totiž ode dneška zaměstnancem HP...

Tři předpovědi na rok 2010

Od roku 2010 nás dělí již jen tři roky a tak asi nastal čas na nejrůznější předpovědi. Zatímco se někdo snaží odhadnout počty stanic metra v Praze a jiný zase hi-tech úroveň Evropy, moje prognóza na rok 2010 je následující:

1) V restauracích a barech bude zákaz kouření
2) US dollar bude stát méně než 20 Kč
3) České aerolinie přestanou existovat ve své současné podobě.

Niels Bohr prý jednou poznamenal: "Prorokování je vždy nesnadné, zejména pokud jde o budoucnost". A tak na hodnocení mých předpovědí si budeme muset tři roky počkat...

Goldbergovy variace

Pokud bych měl vybrat své nejoblíbenější cédéčko vážné hudby, tak by se určitě na prvním místě umístily dvě verze "Goldbergových variací" od Johanna Sebastiana Bacha, zahrané Glennem Gouldem. První verze je z roku 1955 a myslím, že jde o úplně první Gouldovu studiovou nahrávku. A ta druhá, z roku 1981, je zase jedna z jeho posledních. Rozdíl je v interpretaci, kvalitě nahrávek, ale i třeba v hlasitosti Goudova "pobrukování". Obě verze jsou něčím zvláštní a určitě si první místo zaslouží dohromady.

SLIM DEVICES (from Logitech)

Logitech nedávno koupil autora mých oblíbených hraček - firmu Slim Devices. Tento startup je ukázkou možností, které mladým podnikatelům poskytuje Sillicon Valley -- takto o Slim Devices psala Liz Gannes na blogu GigaOM ještě před akvizicí:

...Operated almost entirely in the Valley, Slim Devices is profitable on a sliver of seed funding, and set to do $10 million in sales this year. Led by a 27-year-old CEO, Sean Adams, with little-to-no senior management, the company employs only six engineers, and 20 more employees to take care of assembling the product and answering customer calls. It has open-sourced its software, with outside enthusiasts/developers dreaming up plug-ins that are quickly made into core features.

Myslím, že to nepotřebuje komentáře...

Otevřené dveře

Občas si nejsem jistý, jestli mám zavřená dvířka palivové nádrže. Moc by se mi v tu chvíli hodil někdo, kdo by se mi na ně za jízdy podíval...

21. století

Už jako malý kluk jsem se těšil na 21. století. Rok 2000 pro mě bylo něco vzdáleného, doba, kdy budeme bydlet v úplně jiném světě. Představoval jsem si města, ve kterých budou lidé bydlet v různých úrovních a vše bude propojeno výtahy a eskalátory. Moje sny byly jako scény z filmu Blade Runner - jenom bez toho deště...

Ale pak přišel rok 2000 a nic tak velkého se nestalo. A tak až dnes se moje sny částečně naplnily. Poprvé totiž odlétám z nového terminálu 4 na letišti Barajas-Madrid. A je to rozhodně jedna z nejúžasnějších staveb, kterou jsem kdy navštívil. Celková zastavěná plocha je přes 1 000 000 m2, hlavní budovu a satelitní terminál spojuje podzemní vlak a jednotlivá patra spojují výtahy a eskalátory. Přesně tak, jak jsem si přestavoval život v 21. století...



GROSS EXTERNAL FLOOR AREA
Parking, stations, forecourt 335,000m2
Terminal 470,000m2
Satellite 315,000m2

BUDGET
Parking, stations, forecourt 162.273.268 €
Terminal 444.748.957 €
Satellite 276.465.564 €


FOUNDATIONS/SLABS
Typically pad footings, some pilling in satellite over areas of infill.

FRAME, UPPER FLOORS
Concrete frame. Columns on 9 x 18m grid.900mm deep,1,800mm-wide post-tensioned beams of 18m span.
Beams cast in lengths of 72m with 900mm wide x 1,2m long precast concrete planks with 100mm compression layer between. Edge beam casting uses steel shuttering, all the rest use plywood shuttering. Circular columns using steel shuttering except central columns, which support roof and provide horizontal bracing to floors. These columns are paired rectangular capped by inclined ‘horns’ connecting concrete structure to roof steel structure.

ROOF
Steel structure with standard Corus aluminium standing-seam roof covering (with perforated aluminium profiled checking on inside face for acoustic performance). Aluminium roofing panels on double curvature. All joints welded on site.

AIR CONDITIONING
Low-velocity displacement system in pier with 1,7m high 900mm diameter diffusers (totems) at 12m centres and return air ‘totems’ of 13m high, 1,300mm diameter at 36m centres. Finish stainless steel. All other areas high-velocity system with either free-standing nozzles (‘triffids’) in check-in, baggage halls or security and passport screens or located above commercial and office blocks. Nozzles mounted in perimeter trench behind inclined stone curb provide cooled or heated air up façade.

LIFT AND CONVEYOR INSTALLATIONS
Passenger lifts (all in canyons) wall climber with glazed ends. Stainless steel interior panels and painted aluminium external panels. Personnel and goods (non wall-climbers) lifts in fire-rated shafts in cores with stainless steel finish. All escalators and inclined travelators also located in canyons. Standard steel and glass products by Thyssen Krupp.

Nový pohled na dějiny umění

Knihu Dějiny umění: Nový pohled od Paula Johnsona budete mít buď velmi rádi (tak jako já) anebo vám bude připadat příliš subjektivně napsaná. Místo tradičního akademického stylu knih o umění (například Dějiny umění od José Pijoana) používá Johnson spíše novinový styl, a tak tak je jeho kniha plná neotřelých (někdy až agresivních) postřehů, se kterými bude řada historiků polemizovat.

Dočteme se zde například, že: "Cézanne měl vždy problém s kreslením a perspektivou", Le Corbusier "vnášel do své posedlosti entuziasmus založený na špatném pochopení teorií amerického výkonnostního experta Taylora" a Andy Warhol "nebyl ani tak velkým umělcem, ale byl svým způsobem cennou osobností".

Johnson je konzervativní a pravicový novinář (kdysi psal projevy Margaret Thacherové) a také velmi plodný autor (napsal celou řadu historických knih) a jeho pohled na svět rozhodně stojí za přečtení...

Boston, Dresden, Prague, Detroit

Dresden Dolls je duo z Bostonu. Nedávno hráli v Praze a já na nich nebyl - byl jsem zrovna v Bostonu... A to je tento "Brechtův punkový kabaret" jedna z mých oblíbených skupin a moc bych je rád viděl naživo. A tak tady sedím a poslouchám jejich nové CD. Trochu mi připomíná White Stripes, ale ti jsou z Detroitu... Ale dost zeměpisu pro dnešní večer...

MacBook - hardware

MacBook je o málo větší než stránka A4 s minimálním počtem rušivých prvků. Hrany počítače i klávesy jsou oblé jak podle Feng Shui a tak se MacBook příjemně nosí. Klávesnice je podle Apple úplně nová a umím si představit, že  někomu vadí. Klávesy mi připomínají tvarem a rozložením ty od ZX Spectrum. Nejsou ale gumové... Nepíše se na nich ale vůbec špatně.

Obrazovka má velmi pěkné podání barev a reflexní povrch displeje je plus, přestože vyvolal u řady uživatelů pobouření. Trochu jsem se bál trackpadu a hlavně jednoho tlačítka. Díky některým hezkým trikům (pohybem dvou prstů na trackpadu se scrolluje obrazovka) je práce s trackpadem snesitelná. Přesto jsem si připojil externí myš...

Dostal jsem otázku, jak je to s hlukem ventilátoru. Za pět dní provozu se mi ventilátor spustil pouze jednou a není o nic více hlasitý než ventilátory u Thinkpadu nebo Dellu. Zajímavé je ale připojení kabelu od napájecího zdroje. Chytá se na počítač pomocí magnetu a to je docela zajímavá a praktická maličkost. Kabel od zdroje mi připoměl další vlastnost MacBooku - absolutně zde chybí řada LEDek jak je obvyklé u ostatních notebooku. Indikace napájení je přímo na konektoru napájecího zdroje a tak jediná LED na počítači je indikace zapnutí interní kamery.

Bootování a uspání MacBooku je naprosto odlišné od mé dosavadní zkušenosti s Windows. MacBook bootuje za 20 vteřin a přechod do a z "sleep modu" je okamžité a hlavně spolehlivé. Můj Dell se několikrát málem uhřál v tašce po tom, co se mu nepodařilo "usnout"...

A tak jediné mínus MacBooku vidím v absenci čtečky paměťových karet. To by měla být pro multimediální notebook samozřejmost. Není zde také ExpressCard slot a pro ten bych si musel pořídit MacBook Pro.

Celkově hodnotím MacBook jako velmi podařený počítač a bez ohledu na to s jakým operačním systémem ho používám. A o OS budu psát příště...

I love my Mac...

Čekal jsem od svého nového MacBooku hodně, ale i přesto jsem pozitivně překvapen. Po 15ti letech u Microsoftu mě dostal jednoduchý přechod na Mac OS - po půl hodině jsem se cítil jako doma. A to jsem až do pátku nikdy  Mac nepoužíval.

Snažím se přijít na to, čím je MacBook tak jiný. Pocitově je jak o několik generací novější než můj Dell s XP. Napadá mě několik důvodů:

• modernější operační systém založený na Unixu
  
• místo BIOSu používá Apple EFI
• Dual core Intel
• soustředění na jednoduchost a intuitivní používání
• integrace OS a počítače

Přechod na Apple je dnes daleko jednodušší než donedávna. Existuje několik platforem, které to umožňují:

• Firefox a jeho extensions
• AJAX
• Adobe Reader
  

Díky Javascriptu a XULu používám 80% aplikací v nezměněné podobě. A tak je neděle večer a MacBook je můj starý dobrý známý...

Knihovnička Ostrovana

To, že Karel IV. byl v mládí vychován ve Francii, ví snad každý. Všichni jsme přece ve škole učili o tom, jak Karel révu z Burgund vezl a co mu s ní české podnebí provedlo. Jan Neruda o tom napsal:

Však jaká země - taký lid!
Vás kdyby učit chtěli všichni svatí,
Zda všimnou si jich Češi paličatí -
Buď svatý rád, když není bit!

Málokdo však asi ví, že krátce před svou smrtí na Vánoce roku 1377, se Karel IV. do Francie vrátil a byl tam hezky přijat svým synovcem Karlem V. Dochovaly se o tom velmi podrobné zápisky ve Velkých kronikách Francie a přečíst si je můžete v knize Františka Šmahela "Cesta Karla IV. do Francie". Karel IV. zanedlouho po návratu zemřel a ve Francii mohli pokračovat ve 100leté válce. Vánoce 1377 si ale určitě všichni užili...

Statistika

Na světě je asi 50 000 letišť a 200 leteckých společností. Šance, že nejhorší letiště a nejhorší letecká společnost budou z jednoho města, je tedy asi 1:10 000 000. A přesto se tak stalo. Jak Air France, tak Charles de Gaulle International Airport jsou v Paříži.

V pondělí mi při přestupu na CDG ztratili kufr a dodnes ho nemám. Hovory s Air France jsou frustrující záležitost a tak jediné, co mě utěšuje, je že na mě nespadla střecha terminálu...

International Style

Včera jsem se chtěl podívat do nového Apple Store na Páté avenue.



Asi půlhodinová fronta před skleněnou kostkou mě odradila a tak jsem se raději zašel podívat na mrakodrap Seagram Building od Ludwiga Mies van der Rohe.

Fascinuje mě, že architekt Mies, který působil 30 let v Evropě a navrhl jednu z nejvýznamějších staveb u nás, se v 51 letech odstěhoval do Spojených Států a tam dalších 30 let patřil k předním architektům tzv. "International Style". V tom mají něco s Stevem Jobsem společného: začínat znovu a být opět velmi úspěšný. A tak mají tady v recepci v hotelu křesla "Barcelona Lounge Chair" od Miese, na kterých sedí turisté a poslouchají iPod. Kruh se uzavřel...

Sunday in Orlando

Nedávno jsem obědval u bazénu v jednom z mnoha prázdninových hotelů v Orlandu. Byl krásný den, modrá obloha, slunce pražilo a ve vodě se cákala spousta dětí. Okolo bazénu se opalovali rekreanti a z reproduktorů jim k tomu hrála příjemná hudba od U2. Chvíli jsem si užíval tu atmosféru a najednou jsem si uvědomil o jakou písničku jde. Tady je její text:

Broken bottles under childrens feet
Bodies strewn across the dead end street
But I wont heed the battle call
It puts my back up
Puts my back up against the wall

And the battles just begun
Theres many lost, but tell me who has won
The trench is dug within our hearts
And mothers, children, brothers, sisters torn apart

Wipe the tears from your eyes
Wipe your tears away
Wipe your tears away
I wipe your tears away (sunday, bloody sunday)
I wipe your blood shot eyes (sunday, bloody sunday)

Sunday, bloody sunday
Sunday, bloody sunday

Jablka a hrušky

Ivo Lukačovič na svém blogu nedávno psal o hrušce vypěstované v Číně a poslané letadlem do Čech. Kdyby použil místo hrušky jablko, byl by ještě blíže skutečnosti. Firma Apple totiž používá pro své výrobky tzv. Direct Distribution. A tak jakákoliv objednávka na AppleStore je vyřízena v Suzhou v Číně a poslána letadlem firmy Fedex přímo na adresu zákazníka v US (s mezipřistáním na Aljašce a v Memphisu).

Ivo udělal z globalizované hrušky několik závěrů a je zajímavé si je přečíst. Já si osobně myslím, že cena ropy a poptávka po ní donutí firmy reagovat a investovat do technologií, které nás zbaví na závislosti na ropě. Známý citát říká, že "Doba kamenná neskončila na nedostatek kamenů" a podobné to bude s ropou...